Maďarsko k vzteku

 Nemůžu říct, že by se mi Budapešť nelíbila. Vlastně se mi i celkem líbí. Ale je tu pár věcí, které mi dost vadí.

1. Počasí

Jsem tu už 3 týdny a mám pocit, že tu pořád prší. Pár let zpátky jsme byla v Anglii, kde jsem čekala, že se ze mě stane třeba žába, ale celé léto bylo krásně slunečno, deštivých dnů asi tolik co v Maďarsku suchých.

Mou nenávist k dešti umocňují děravé boty a to, že mám už deštník vůbec nepomáhá. Včera jsem se už musela v práci zeptat, jestli je toto počasí fakt normální. A prý ne, to jak teď prší během 3 týdnů, běžně naprší za celý rok. Doufám jen, že si to teď Budapešť nevybírá na několik let dopředu.

2. Bobky

Člověk si musí setsakramentsky dávat pozor, kam šlape. Psí bobky jsou tu úplně všude. Na kraji chodníku, uprostřed chodníku, na umělým trávníku, prostě všude. Sice během dne zmizí, protože úklidová četa pravidelně vyráží do ulic, ale tak pokakané město jsem vážně nezažila. V Brně sem tam taky na nějaké narazíte, ale co je jeden bobek proti  výstavě, kterou každý den míjím. (Foto budapešťského bobku si pro dnešek odpustím.)

3. Parky

Mám ráda parky, stromy, přírodu.. Nemusí jich být moc a pořád, ale občas mi to dělá dobře. Když se podíváte na mapu Budapešti, objevíte spoustu zelených ploch. Jenže tady ta plocha znázorňuje vydlážděné prostranství se dvěma stromy. Když ale potkáte přece jenom nějaký větší park a objevít a objevíte i trávu, veškerou radost vám zkazí již popsaný bod č.2.

4. Neděle

Jsem asi zhýčkaná vydřidušským Českem, kde nutí lidi i v neděli pracovat. Tady se v neděli nepracuje. Pokud tedy máte prázdnou ledničku a myslíte si, že v neděli nakoupíte a případně navaříte, budete mít i prázdný žaludek. Na jednu stranu je fajn, že se v neděli nedělá, na druhou stranu jsem kvůli tomu byla hlady. Zachránil mě gyros a moje milé Francouzky.

5. Jazyk

K tomu se vyjadřivat snad ani nebudu.  Jedině takhle: ez egy rohadt nehéz nyelv.... To se prostě nedá naučit!