... aneb sobotní utrpení.

V sobotu nás čekalo krásné počasí, chutná snídaně, procházka na trhy, do parky k parlamentu a Balaton.

Pár týdnů zpět jsem našla trhy, kde byly různé ruční výrobky, klobásky, zvířata a spousta lidí. Když jsme ale došli teď, nikde ani noha. Jen celkem hezký ale nudný park. Jedinou zajímavou věcí

Ohlásila se mi na návštěvu kamarádka Lucka, prý v pátek kolem oběda dorazí s přítelem a zůstanou na víkend. Tak fajn, aspoň nebude nuda..... škoda, že jsem se nespletla.

Ve čtvrtek před příjezdem jsem ještě rychle po doučování sklízela tu naši domácí Itálii a vařila přivítací

Jsem v Maďarsku 3 měsíce a s jazykem jsme vůbec nepokročila. Ne, že bych se jakkoli snažila. Už dva týdny pracuju na slušném nashledanou – visontlátášró (nevím, jak se to píše), pořád říkám něco jako vislátalánšró. Fakt mi tento jazyk nejde, ale aspoň bych se chtěla umět slušně rozloučit.

Taky se umím zeptat: jak se

Počínaje dneškem začal knižní festival a já mám volno. Teda asi takhle: všichni zaměstnanci Českého centra kmitají okolo a já s absencí maďarštiny jsem k ničemu a tak si sedím v parku u Millenáris a po dlouhé době píšu.

Přípravy našeho stánku na festival byly krušné, ale asi se vše zvládlo. Náš stánek se jmenuje Nejen